Není potřeba chodit okolo rozdrcených hlaviček a vyhřeznutých vnitřností – potrat je vražda. To je něco, proti čemu nemůžeš říct ani slovo. Jak to? Protože kdyby to tak nebylo, nebyl bys schopný porozumět téhle větě. Kdyby potrat nebyl vražda, neměl bys, jak protestovat proti tvrzení, že potrat je vražda.

Že to je kontroverzní téma? Ani v nejmenším. Jsou dvě možnosti. Buď potrat znamená vraždu člověka… a pak není, co řešit – je bezpodmínečně třeba volat po ilegalizaci potratů a po tom, aby se vrazi ze svého zločinu zodpovídali. To je zhruba stejně kontroverzní jako říct, že zplynovávat Židy a věšet černochy na lampy je špatně. Není tu prostor pro debaty.
A nebo se o vraždu člověka nejedná, jde jen o odstranění přebytečné tkáně. A pak také není, co řešit. Nikdo se nezabývá etickou otázkou stříhání nehtů, depilace nebo odstraňování nádorů na mozku. Není tu prostor pro debaty.

Přehrabujeme se tady ostatky zavražděných dětí, takže to poslední, co by mě napadlo, je snažit se tvářit neutrálně. Ti, kdo bojují za „právo“ zabíjet nenarozené děti, jsou velmi otevření v tom, že neutrální nejsou. Proč bych já měl být? Boží Slovo mi na to nedává ani sebemenší právo:

1) „Když se budou muži rvát a postihnou těhotnou ženu, takže vyjde její dítě, ale nestane se neštěstí, jistě zaplatí pokutu, jak mu stanoví manžel té ženy; dá, co bylo určeno. Jestliže se stane neštěstí, dáš život za život, oko za oko, zub za zub, ruku za ruku, nohu za nohu, spáleninu za spáleninu, modřinu za modřinu, šrám za šrám“ (Exodus 21:22-25).
Bůh nám ve svém svatém, spravedlivém a dobrém standardu spravedlnosti (Římanům 7:12) a lásky (Matouš 22:37-40; Římanům 13:8-10), ze kterého ani příchod Božího Syna na svět neubral jedinou čárku (Matouš 5:17-19) a jehož spravedlnost nám Písmo znovu a znovu potvrzuje (Židům 2:2), zjevuje, že i náhodné usmrcení nenarozeného dítěte je v Božích očích hodné smrti. A o cíleném zabití se vyjadřuje ještě jasněji (Genesis 9:6; Exodus 21:12; Leviticus 24:17).

2) „Vždyť Tys utvořil mé ledví, utkal jsi mě v lůně mé matky. Vzdávám Ti chválu za to, jak jsem úžasně stvořen – vzbuzuje to bázeň. Tvé dílo je obdivuhodné – má duše to velmi dobře ví. Před Tebou nebyla skryta má kostra, když jsem byl utvářen vskrytu, utkán v útrobách země. Tvé oči viděly můj zárodek a do Tvé knihy se zapisovaly všechny dny – utvářely se, nebyl ani jeden z nich“ (Žalm 139:13-16).
„I stalo se, že jakmile Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, poskočilo dítě v jejím lůně; a Alžběta byla naplněna Duchem Svatým a zvolala silným hlasem: ‚Požehnaná jsi ty mezi ženami a požehnaný plod tvého lůna! Jak se mi to stalo, že ke mně přišla matka mého Pána? Neboť hle, jakmile se zvuk tvého pozdravu dotkl mých uší, poskočilo radostí dítě v mém lůně.‘“ (Lukáš 1:41-44)
I my, kdo jsme chodili do státní školy, z těchto slov musíme vidět, že lidský život začíná ve chvíli početí. A je to něco, co potvrzuje i moderní embryologie (http://tinyurl.com/p5md65).

3) To jediné, v čem se nenarozené dítě liší od narozeného, je a) velikost; b) úroveň rozvoje, c) prostředí (to, kde nachází) a d) míra závislosti na druhých. Nic z toho z něj nedělá méně člověka, nic z toho nesnižuje jeho Bohem dané právo žít. Ale buďme konkrétnější…

a) Asi jen málokdo by přišel s agendou, že bychom měli mít právo zabíjet lidi, kteří mají méně než metr pětapadesát. A, ano, když se podívám na dnešní anti-life aktivisty, snažím se to tímhle zakřiknout…
b) Úroveň rozvoje jako standard určující, koho je možné rozsekat na kousky a vyhodit do nemocničního odpadu, je měřítko, které má krásnou patinu nostalgie… Není to tak dávno, co byli černoši zotročováni jako méně vyvinutá rasa (jak je označil soudruh Darwin). Není to tak dávno, kdy kolem německých kostelů jezdily dobytčáky plné takzvané méně vyvinuté rasy, a tak se v kostele zpívalo o to hlasitěji, aby nebyl slyšet jejich křik… ale to odbočujeme. Pokud by se i tak našel někdo dostatečně hrdinný na to, aby si narovnal svůj Totenkopf, pročísl knírek a ujal se tohoto argumentu, chtěl bych ho poprosit, aby byl konzistentní a postavil se za možnost zabíjet i desetileté děti. Koneckonců, jsou méně vyvinuté než ty, kterým je patnáct let, že?
c) Je pravda, že místo, kde se člověk nachází, rozhodně má vliv na to, jaký je… Jsou politické akce a koncerty a pochody (zahrnující pseudonárodovecké transparenty/bolševické vlajky/obtažené latexové kalhoty/jejich kombinaci), kde pokud se člověk pravidelně vyskytuje, až hmatatelně to snižuje jeho schopnost rozumově uvažovat, ale… ne, ani to z něj nedělá o nic méně člověka.
d) …protože „Liga za právo vraždit půlroční kojence“ je přesně ten pravý projev svobody, který všichni potřebujeme. Založíme ji hned potom, co se dovztekáme nad tím, že „…nějaký #&*#$ přivázal stěně v lese a ujel, to by se mělo střílet!!! Vždyť ten chudáček se o sebe nedokáže postarat, málem tam zmrznul…“

…já vím, já vím, mí drazí anti-life přátelé. Už se nemůžete dočkat, až mi to vysvětlíte. Ještě moment.
Poslední, co chci zmínit, je úvod listu, který do Říma napsal církevní otec Saul z Tarsu…
„Boží hněv se zjevuje z nebe proti každé bezbožnosti a nepravosti lidí, kteří ve své nepravosti potlačují pravdu, protože to, co lze o Bohu poznat, je jim zřejmé; Bůh jim to zjevil. Jeho věčnou moc a božství, ačkoli jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa jasně vidět, když lidé přemýšlejí o Jeho díle, takže JSOU BEZ VÝMLUVY. Ačkoli POZNALI BOHA, neoslavili Ho jako Boha ani Mu neprojevili vděčnost, nýbrž upadli ve svých myšlenkách do marnosti a jejich nerozumné srdce se ocitlo ve tmě. Tvrdí, že jsou moudří, ale stali se blázny. Zaměnili slávu neporušitelného Boha za zpodobení obrazu porušitelného člověka, ptáků, čtvernožců a plazů. Proto je Bůh skrze žádosti jejich srdcí vydal do nečistoty, aby navzájem zneuctívali svá těla; vyměnili Boží pravdu za lež, kořili se a sloužili tvorstvu více než Stvořiteli, jenž je požehnaný na věky. Amen“ (Římanům 1:18-25).

Teď už pojďme zalovit v hlubinách žumpy boje za právo zabíjet malé děti, losujeme pod dohledem státního dohledu a notáře, a, áno, máme tu prvního válečníka… nebo válečnici? Hraje už se i u nás na víc pohlaví než na dvě? Nechceme být genderově nekorektní, takže… vyhneme se binárnímu genderovému označování a budeme předpokládat, že náš internetový anti-life kamarád se sebeidentifikuje jako průměrný, ateistický, materialisticko-darwinistický toustovač, jak se na správného progresivistu sluší a patří.

„Neomezujte má reprodukční práva!“
Drahý toustovači, nikdo neomezuje tvá reprodukční práva, tedy práva se množit. Ta už jsi využil tím, že jsi měl sex a otěhotněl. Malá toustovačátka ti ze srdce přejeme. Ale právo zabíjet nenarozené děti, to je úplně jiná otázka.

„Mám právo se rozhodnout, co chci dělat se svým tělem!“
Drahý toustovači, nemáš. V případě, že se rozhodneš se „svým tělem dělat“ znásilnění nebo vraždu, patříš před soud. Ne, tohle právo nemáš. Navíc, to tělo, které máš v lůně, není tvoje tělo – má jinou DNA, má své vlastní orgány… není to tvé tělo. A, v neposlední řadě, podle tvého vlastního světonázoru nemáš žádná práva. Jsi hromada vyvinutých bakterií, pytel protoplazmy, náhodná hromada chemických procesů bez smyslu a hodnoty. Nemáš práva.
Víš, co by ti pomohlo? Žít ve světě, kde Bůh Stvořitel udělil lidem, nositelům svého obrazu, práva. Ale… ten samý Stvořitel říká, že potrat je vražda.

„Neříkejte mi, co mám dělat!“
Ale. Copak? Drahý toustovači, chceš říct, že ti MÁM neříkat, co MÁŠ dělat? Chceš říct, že existuje něco jako imperativ, povinnost, morálka, slušnost…? Drahý, tohle nepůjde. Podle tebe je svět jen čas a náhoda, které působí na hmotu. Nic víc. Není žádné „muset“, není žádné „nesmět“; je jen to, co je.
Měl bych návrh… svět, který stvořil Bůh Stvořitel, a tak je v něm morálka, je v něm dobro, zlo, je v něm povinnost… Ale… ten samý Stvořitel říká, že potrat je vražda. Máš pech.

„Ale já si myslím, že…“
Omyl, drahý toustovači. Nemyslíš. Šumíš. To, co se ti děje v hlavě, je chemie, chemická reakce, nic víc. Jako když protřepeš plechovku Coly, otevřeš jí a necháš jí, ať ohodí všechny okolo. Právě to teď děláš. Zaplavuješ si klávesnici Colou. Řekl bys, že ta rozlitá Cola má pravdu nebo dokonce názor? Viděl bys smysl v tom, protřepat plechovku Coly a plechovku Fanty, otevřít je, dívat se, jak šumí, a porovnávat, která z nich „argumentuje“ líp? Jestli ano, bav se dobře. Ťuťuťu.
Šiklo by se ti nebýt produkt náhodných chemických procesů. Pak by sis třeba mohl něco myslet. Teď ale jen… šumíš. Oproti tomu já vím, že můžu myslet a že moje myšlenky jsou platné, že mohou reflektovat a orážet realitu, že jsem víc než bezpředmětné, náhodné šumění, protože Bůh, který stvořil tenhle svět, to zjevil ve svém Slově… Ale… ten samý Stvořitel říká, že potrat je vražda.

„Ale objektivně…“
Šumíš, drahý, šumíš. Tsssssssssssssssss, šššššpchhhhhhh.
Nemáš objektivitu, máš náhodný chemický proces, který ti nedává na výběr, než abys vydával zvuky, které vydáváš, a hýbal rukama po klávesnici tak, jak s nimi hýbeš… To nemá s objektivitou nic společného. Tsssssssssssssssss.

„No tak, je přece pravda…“
Tsssssssssšpchhhhhhhhhpsssssssssssss. (Přeloženo: Kde vezmeš pravdu bez Boha?)

„Ale co život matky?“
To je mi zajímavý jazyk. Už samotné slovo „matka“ ukazuje, že je tu řeč o dítěti. Ale to teď stranou. Tváříš se totiž, jako by život matky měl nějakou hodnotu. Podle tvého světonázoru je jen hromadou hvězdného prachu. Je zvíře, nic víc. Její pradědeček byl ryba. Nemá hodnotu, tak jako ji nemáš ty. Ale nic si z toho nedělej. Koneckonců, tsssssssssssšpchhhhhhh.
Já jako křesťan můžu říct, že její život má hodnotu (tak jako tvůj), protože ji Bůh Stvořitel stvořil ke svému obrazu (tak jako tebe) (Genesis 1:26-28). A také vím, že ten samý Stvořitel říká, že potrat je vražda.

„Ale, ale…“
Drahý toustovači, než popadneš dech… Jako ateistický materialista vyznáváš, že neexistuje žádná duchovní či abstraktní rovina, že není nic než hmota. Zákony logiky nejsou z hmoty. Nenajdeš je nikde růst na stromě. Můžeš se jít podívat k popelnicím, prohledat si šuplíky s ponožkami, zkusit pohledat na eBay, ale zákon logiky tam nenajdeš, ani jeden. Proto se jich, pokud budeš konzistentní s tím, co vyznáváš, musíš vzdát. Takže, než přijdeš s dalším argumentem, mám tu pro tebe definitivní důkaz, že potrat je vražda: Pizza žlutý pod mostem dvakrát, a proto sushi a ptakopysk.
Já jako křesťan chápu, že se ti ten argument moc nezdá… ale ty proti němu nemůžeš nic mít, a tak jsem naši diskuzi jasně vyhrál. Pomohlo by ti žít ve světě stvořeném Bohem Stvořitelem, který je Pravda, a proto v něm existuje logika. Ale… ten samý Stvořitel říká, že potrat je vražda.

„No dobře, a co incest a znásilnění!!“
Toustovači, zdá se mi to, nebo naznačuješ, že na znásilnění a incestu je něco špatně? Podle jakého standardu? Co je špatně na tom, že nesmyslný, náhodný pytel protoplazmy, který nemá žádnou hodnotu, vráží do jiného nesmyslného, náhodného pytle protoplazmy, který nemá žádnou hodnotu? Je to důvod zabít dítě? Podle tebe to není tak dávno, co jsme byli opice, co předtím byly ryby, co předtím byly bakterie, co předtím byly prostě jakási kapalina (co předtím nebyla vůbec nic). Je něco špatně na tom, když se mísí kapaliny? Měli bychom zabíjet děti kvůli tomu, že si někdo dal mléko do kávy?
Oproti tomu já jako křesťan můžu říct, že znásilnění a incest jsou strašný zločin a odporný hřích, že je mi moc líto, co se stalo, že dotyčná má hodnotu a že je drahocenná, protože je stvořená k Božímu obrazu. Můžu říct, že soucítím a že chci pomoct… a že to je něco mnohem víc než tssssssšpchhhh. Proč? Protože mě k tomu uschopnil Stvořitel tohoto světa… a ten samý Stvořitel říká, že potrat je vražda a že trestat nevinné dítě smrtí za zločin jeho otce je nepřípustné a hříšné. (A, mimochodem, potrat i znásilnění jsou zlem z toho samého důvodu: Jsou násilným, Bohem zakázaným aktem agrese proti tělu jiného člověka, který je stvořený k Božímu obrazu.)

„Eeech…“
Milý toustovači, rád bych ti připomněl, že v tvém světě se z žab postupem času stávají princové, že ze slizu se stáváš ty, že z ryb se stávají filozofové… Opravdu žiješ ve světě pohádek. Vše je produktem neustálé změny, pamatuješ? V tvém světonázoru nemáš základ pro přírodní zákony nebo uniformitu přírody. Proč? Protože když to shrnu, tvůj bůh Velký Bum jen tak náhodou z ničeho udělal lenochoda. A lamu. A opici, která byla tvou prababičkou. Co tě vede k tomu, že z dítěte v lůně, které dnes chceš zabít, zítra nebude kriticky ohrožený velbloud dvouhrbý, kterého určitě budeš chtít chránit? To si přece nevezmeš na triko. A… mimochodem, co tě vede k tomu, že tahle slova vůbec mají nějaký význam? A že to, jak je tvé šumění zpracovává, vůbec nějak souvisí s realitou? Neustálá změna, pamatuješ?

…a teď asi ta největší rána: milý toustovači, nejsi toustovač. Jsi muž nebo žena. Máš práva. Máš hodnotu, mnohem větší, než si myslíš. Bůh tě stvořil ke svému obrazu. A, jak výše zmiňoval Saul z Tarsu, aka apoštol Pavel, ty to víš. A ve svém hříchu tuhle pravdu potlačuješ. Ale, protože Bůh stvořil tenhle svět tak, že z Něho a skrze Něho a pro Něho jsou všechny věci (Římanům 11:36), nedokážeš fungovat bez toho, že bys neustále kradl(a) křesťanský kapitál, základ, na kterém stojí křesťanský světonázor.

Neustále se pohybuješ v konceptech dobra a zla a povinnosti a morálky – a pro nic z toho nemáš základ. My ano.
Neustále stavíš své uvažování na zákonech logiky (i když třeba dost neúspěšně) a na uniformitě, tedy neměnnosti, na tom, že skutečně můžeš něco poznat a vědět, že existuje něco jako objektivita – a pro nic z toho nemáš základ. My ano.
Když hovoříš, věříš, že tvoje slova mají objektivní význam, že se na jejich základě můžeme dorozumět, že můžeme předávat pravdu – a pro nic z toho nemáš základ. My ano.
Neustále se chováš, jako by (alespoň dostatečně velký, vyvinutý a samostatný) člověk (pokud je na správném místě) měl práva a hodnotu a city – a pro nic z toho nemáš základ. My ano.
Nedokážeš žít ve světě, který vyznáváš, protože ten svět jednoduše neexistuje. A proto kradeš kapitál z toho našeho.

Bůh nám říká, že v Kristu jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání (Koloským 2:3). Proto bez Krista nezbývá, než být blázen, který se topí v absurditě – to jsme viděli o pár řádků výš.
Kristus, Boží Syn, se stal člověkem, prožil dokonalý život, zemřel na kříži a vstal z mrtvých, aby každý, kdo se obrátí k poslušné víře v Něj, došel usmíření s Bohem a věčného života. A to platí pro každého, na kom do té doby ležel Boží hněv, protože ačkoliv poznal Boha, neoslavil Ho jako Boha ani Mu neprojevil vděčnost, nýbrž upadl ve svých myšlenkách do marnosti a jeho nerozumné srdce se ocitlo ve tmě, pro každého, kdo tvrdil, že je moudrý, ale stal se bláznem (Římanům 1:18-22).
To ale není všechno – Kristus zemřel a vstal z mrtvých nejen proto, aby na věčnost zachránil naše duše a těla, ale aby teď a tady zachránil naše uvažování. Máš na výběr: buď budeš drahým toustovačem, který se vzdá zákonů logiky, přírodních zákonů, poznání, uniformity, vědy, lidské hodnoty a vůbec jakýchkoliv a veškerých myšlenek, buď si vybereš naprostou absurditu a věčný trest v ohnivém jezeře (Zjevení 20:11-15), nebo se odvrátíš od svého hříchu, podřídíš se Kristu jako Pánu a Spasiteli a spolehneš se na Jeho jednou provždy dokonané dílo usmíření. „Bůh nyní nařizuje lidem, aby všichni a všude činili pokání. Neboť ustanovil den, v němž bude spravedlivě soudit obydlený svět skrze muže, kterého k tomu určil. Všem o tom poskytl důkaz tím, že Jej vzkřísil z mrtvých“ (Skutky 17:30-31).

Drahý toustovači, kdyby potrat nebyl vražda, neměl bys, jak protestovat proti tvrzení, že potrat je vražda. Ale jelikož nejsi toustovač, jelikož rozumíš téhle větě, nemůžeš popřít, že potrat vraždou je. A jelikož rozumíš téhle větě, musíš se odvrátit od svého hříchu a upnout se v poslušné víře ke Kristu a Jeho dokonanému dílu, které je víc než dostatečné, aby pro ty, kdo v Něj věří, zajistilo odpuštění a očištění i od těch největších a nejhorších hříchů, i od hříchu vraždy dítěte.
„Vždyť když jsme ještě byli bezmocní, zemřel Kristus v určený čas za BEZBOŽNÉ. Sotva kdo podstoupí smrt za spravedlivého, i když za dobrého by se snad někdo i odvážil zemřít. Bůh však projevuje svou lásku k nám tím, že Kristus ZA NÁS ZEMŘEL, KDYŽ JSME JEŠTĚ BYLI HŘÍŠNÍ. Tím spíše tedy nyní, když jsme byli ospravedlněni Jeho krví, budeme skrze Něho zachráněni od Božího hněvu. Jestliže jsme JAKO NEPŘÁTELÉ byli usmířeni s Bohem smrtí Jeho Syna, tím spíše jako usmíření budeme zachráněni Jeho životem“ (Římanům 5:6-10). Jestli jsi hříšník, jestli jsi bezbožný, jestli jsi dosud ve vzpouře, jak vidíš, dokonale splňuješ požadavky na to, abys ke Kristu mohl přijít, abys zavrhl svůj život smrti a přijal nový život z Jeho rukou.

A když už tu spolu tak sedíme, pojďme si připít na život… a já nadhodím další téma, protože, koneckonců, usmířením s Bohem život poslušnosti teprve začíná…
„Zbožnost čistá a neposkvrněná před Bohem a Otcem je toto: navštěvovat sirotky a vdovy v jejich soužení“ (Jakubův 1:27). A kdo je sirotkem, jestli ne děti opuštěné ještě v lůně, děti, které jejich rodiče opustili a chtějí je zabít, dokonce si na to najímají profesionálního zabijáka? A kdo je vdovou, jestli ne žena, která stojí před rozhodnutím „Buď to malé zabiješ, nebo jsme skončili“?

A Ten, který přišel na svět skrze lůno, a to ne, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze Něj spasen (Jan 3:17), říká: „Pojďte ke Mně všichni, kteří těžce pracujete a jste přetíženi, a já vám dám odpočinek. Vezměte na sebe Mé jho a učte se ode Mne, neboť jsem tichý a pokorný v srdci; a naleznete odpočinutí svým duším. Vždyť Mé jho je příjemné a Mé břemeno je lehké“ (Matouš 11:28-30). Tak na co čekáš? Odvrať se od smrti a jednou provždy vstup do života poslušným poddáním se Kristu.

Ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého, Amen.

Podpořte nás