Naše město je dost divoké. Za poslední rok, co chodím na středeční večerní biblické, jsem byl svědkem už několika dost otřesných situací. Viděl jsem bandu holých hlav, jak běží za nějakým mladým klukem, vypadal na Pákistánce… Málem jsem jim nestihl uskočit z cesty. Když jsem pak uslyšel rány a křik z průjezdu, bylo mi ho fakt líto. Ještě víc líto mi bylo, když jsem se za něj pak na biblické zapomněl pomodlit…
To samé ta holčina, co u ní byla ta divná partička… Ale tak, ti kluci se smáli, takže doufám, že to její volání o pomoc prostě byla sranda. Stejně jsem neměl čas nic udělat. Kdo by na biblické vedl úvodní modlitbu?
Nebo ta paní, co spadla z eskalátorů a rozbila si hlavu. To jsem taky neměl čas víc řešit. Ale je ještě ze starší generace, určitě má doma Bibli, mohla si ji přečíst, takže i jestli se jí něco stalo, dost možná půjde do nebe, takže…

…asi už chápete mou pointu. Takové uvažování je šílené, neomluvitelné a zvráceným způsobem hříšné – a každý z nás to vidí a chápe. Tak jako chápeme, že kněz a lévita v podobenství o dobrém Samařanovi byli hříšníci a ničemové, protože pro ně jejich „náboženské povinnosti“ (a v jejich případě to skutečně byly povinnosti) byly důležitější než pomoc bližnímu v nouzi. To každý víme.

Opravdu?

Apoštol Jakub říká, že víra bez skutků je mrtvá, takže…
Kolik lidí slouží u vás ve sboru? Kolik tetiček peče buchty na neděle? Kolik jich uklízí a dělá čaj a kávu? Kolik máte vítačů, kteří se usmívají, rozdávají materiály a tak? Kolik lidí se stará o knihovnu? Kolik lidí je ve chvalách? Kolik jich řeší promítání nebo uklízení židlí po shromáždění (alespoň občas, ne nutně každý týden)? Co zvukaři? Kolik lidí zajišťuje výzdobu a nástěnky? Kolik slouží tím, že jsou přítomni na biblických? Kolik dělá speciální aktivity pro menší děti, větší děti, mládež, ženy nebo starší sborovou generaci? Kolik slouží svou účastí na English Campech a volnočasových aktivitách?

Dobrá. A teď…
– Má váš sbor fond a vlastní systém sociální péče, aby z něj živil vdovy a potřebné, jak přikazuje 1. Tim 5, aby nebyli odkázáni na stát a peníze daněmi vytahané z kapes pohanů?
– Jak jako sbor i jako jednotlivci konfrontujete bezpráví ve společnosti „tam venku“, a to i v těch nejvyšších vrstvách, jako je státní politika a soudy (Am 5:15; Ž 2; L 3:19; Iz 10:1)?
– Jste lid, který poslušně vzdělává své děti podle Božího zákona (Dt 6:4-8; Př 22:6) a neodevzdává je na výchovu přívržencům satanského náboženství sekulárního humanismu?
– Jste jako sbor i jako jednotlivci známí svým nekompromisním bojem proti rasismu a xenofobii a péčí o etnické menšiny a imigranty (Dt 10:16-19; 1. Tim 5:8)?
– Olupujete jako sbor i jako jednotlivci své bližní, nebo jim za jejich práci platíte hned v den, kdy ji odvedou (Lev 19:13; Jk 5:3-5)?
– Jste jako sbor i jako jednotlivci v celém širém okolí známí svými dobrými skutky a pomocí lidem v tísni (1. Tim 5:10) – ať už jde o děti vražděné před narozením, imigranty, bezdomovce, oběti sexuálního otroctví nebo týrané ženy?
– Jak se jako jednotlivci i jako sbor stavíte proti inflaci, kterou Písmo nazývá ohavností vícekrát než homosexualitu (Dt 25:13-16; Př 11:1; 16:11-12; 20:10; 20:23)?
– Vyznačujete se jako sbor i jako jednotlivci jako lidé, kteří krmí hladové, napájí žíznivé, ujímají se cizinců, oblékají nahé a pečují o nemocné a vězně (Mt 25:34-46)?
– Jak jako sbor i jako jednotlivci bojujete za právo a spravedlnost pro utlačované, chudé, sirotky, vdovy a imigranty (Jer 22:3, 15-16)? Právě to totiž znamená znát Boha…
– Jste jako sbor i jako jednotlivci známí jako ti, kdo se starají o sirotky a vdovy, a to především o ty nejopuštěnější – děti, které se jejich rodiče snaží zabít, ještě než se narodí, a matky, které jsou k tomu nuceny (Jk 1:27; Ex 21:22-25)? Právě to je zbožnost, kterou od nás Bůh vyžaduje…
– Jste jako sbor i jednotlivci vystrojováni vaším kazatelem (Ef 4:11-13), abyste vyučovali národy (Mt 28:19-20) poslušnosti vůči Kristu v každé jedné myšlence (2. Kor 10:4-5), např. v otázkách, jako je imigrační politika, role a autorita státu, psychologie, finančnictví, vězeňství, zemědělství nebo zdravotnictví?
– Nakolik jako sbor i jako jednotlivci vyhlašujete do světa okolo plnost Boží vůle do všech těchto oblastí života, aby vaše ruce nebyly plné krve (Sk 20:26-27) a Bůh si nevyžádal skládání účtů za duše a soudy a utrpení celého našeho národa právě od vás (Ez 3:18-20)?

Není to pozoruhodné, jak vytížení dokáží dnešní křesťané být a kolik z nich je přesvědčeno, že „slouží“, ale… z nějakého důvodu naprosto selhávají v tom, aby byli lidem práva, spravedlnosti a milosrdenství (Mt 23:23), aby byli charakterizováni náboženstvím, které od nich Bůh požaduje (Mi 6:8)…?
Není to pozoruhodné, kolik z nich má svou chválicí/vítací/buchtovou/jednou-za-rok-jedu-na-tábor službu, a tak zkrátka „není jejich povolání“ se každý jeden den stavět proti okolo probíhající genocidě…?
Není to pozoruhodné, kolik z nich o svých povinnostech, které jsme vypsali výše, od svého kazatele nikdy neslyšelo a už rozhodně pro jejich plnění nebyli vystrojeni…?
Není to pozoruhodné, jak málo křesťanů je exkomunikováno pro svůj nedostatečný zápal v boji za práva imigrantů, pro zanedbávání péče o masakrované nenarozené děti, pro posílání dětí do humanistických škol či podporu inflačních a antiimigračních politik?
Není to pozoruhodné?

Máte dvě možnosti.
První: Můžete si umýt své lévitské ruce a dál pokračovat na cestě za svými „náboženskými povinnostmi“ a modlitebními skupinkami, které Bůh nenávidí (Iz 1:15) – a pak vám tato slova budou v den soudu jen ke zhoršení vašeho věčného prokletí. Nemá cenu si lhát do kapsy. Jestli vás tato slova nepohnou k pokání, vaší věčností jsou pekelné plameny. Nemyslete si, že můžete svou povinnost Bohem definované lásky k bližnímu (Ř 13:10; Mt 22:39-40; Mt 5:17-20), praktikování čisté a neposkvrněné zbožnosti (Jk 1:27) a poznání Boha (Jer 22:3, 15-16), které je věčným životem (J 17:3), delegovat na někoho jiného nebo se ohánět, že „někdo z našeho sboru to dělá“. Dobrá, někdo z vašeho sboru možná zná Boha. O to hůř těm z vás, kdo neučiníte pokání.
Druhou možností je, že dnešek pro vás bude počátkem nové poslušnosti vůči vzkříšenému Kristu, bude počátkem celoživotního, každodenního, stále důslednějšího pokání ve výše zmíněných oblastech. A nejen v nich. Ale přinejmenším v nich.

Povolávám dnes proti vám za svědky nebesa i zemi. Předložil jsem vám život a smrt, požehnání a kletbu. Zvolte si život, abyste zůstali naživu vy i vaše potomstvo, a milujte Hospodina, svého Boha, Jej poslouchejte a přilněte k Němu. Vždyť On je váš Život a dá vám dlouhá léta, abyste bydleli v zemi, o které Hospodin přísahal vaším otcům, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, že vám ji dá.

Ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého, Amen.

Podpořte nás