Tak jako každý rok, i letos slyšíme křesťany mluvit o modlářství Vánoc. A i když někdy na jejich slovech může něco být, je tu něco mnohem horšího – jejich vlastní vánoční modlářství.

Křesťané říkají, že o Vánocích oslavují příchod svého Boha na svět… a naprosto si neuvědomují, že Bůh v Ježíši Kristu nepřišel na svět v Betlémě. Neuvědomují si, že přišel mnohem dříve – že nějaký čas strávil jako oplodněné vajíčko, jako zygota, jako blastocysta. Neuvědomují si, že po celou dobu nebyl o nic méně Bohem – a o nic méně člověkem.

…jinak by nebylo možné, aby se chovali tak, jak se chovají.
Nemohli by přece ignorovat masakrování nositelů Božího obrazu v lůně, tedy místě inkarnace, maximálně s tím, že „mají svůj morální postoj“ a „názor“, že „potraty jsou špatně“.
Nemohli by se přece proti pošlapávání Božího obrazu v člověku stavět tak, že z více než milionu lidí, kteří se v Česku hlásí ke Kristu, se jich dva tisíce jednou za rok projdou centrem Prahy a díkyčau.
Nemohli by přece tu jedinou čistou a přijatelnou zbožnost před Bohem a Otcem (Jk 1:27) praktikovat tak, že díky jejich světlu a soli v Česku ročně na oltářích Molocha sekulárního humanismu skončí stovky tisíc dětí.
Nemohli by přece tomuto falešnému bohu genocidy, který pošlapává obraz jejich Boha a porušuje Jeho dvě největší přikázání, odevzdávat své děti, aby je učil – vždyť přece mají jasný příkaz vychovávat je v Pánově kázni a napomenutí (Ef 6:4) a neustále jim opakovat Boží zákon (Dt 6:4-7)!
Nemohli by přece jakožto lid, který je svými kazateli vystrojovaný (Ef 4:13), aby znal Boha, a proto vykonával právo a spravedlnost, vysvobozoval utlačované a zastával se sirotků (Jer 22:3, 15-16), jen tak sedět a poslouchat ty, kteří je v tomto boji nevedou a nejdou v něm příkladem.

Bůh, kterého drtivá většina křesťanů o Vánocích oslavuje, tedy zjevně není Bohem Bible – z životů jeho uctívačů je totiž patrné, že má dost jiné představy, jak by jeho uctívači měli žít.

Bůh Bible totiž jasně řekl „Nezavraždíš“ – a nenechal prostor pro nějaké výjimky (třeba v případě znásilnění, ohrožení života matky, Downova syndromu nebo prostě „je to teprve první trimestr“).
Bůh Bible jasně řekl, že od svých uctívačů požaduje prosazování práva a lásky a milosrdenství (Mi 6:8), zastávání se utlačovaných (Jer 22:3), konfrontaci násilí a boj za právo pro sirotky a vdovy – a jasně řekl, že tam, kde tato láska k Bohu a bližnímu chybí, nenávidí i modlitby, písně a náboženská shromáždění (Iz 1:10-17; Am 5:20-24).
Bůh Bible přikazuje okamžité a bezpodmínečné pokání ze zla – zakazuje ho regulovat nebo „umožňovat matkám, aby se mohly svobodně rozhodnout. Nesoudíme. Pomáháme.“
Bůh Bible se stal člověkem v Ježíši Kristu – a to v lůně mladé, neprovdané panny, která neplánovala mít dítě a která žila v kultuře, kde jí za to hrozil trest smrti – a proto ti, kdo den za dnem nebojují za práva vražděných sirotků a vdov nucených k vraždě, nemají právo zpívat vánoční písně, protože kdyby bylo na nich, Ježíš Kristus byl skončil ve spalovně jako nemocniční odpad.
Bůh Bible se stal člověkem v Ježíši Kristu, který zemřel na kříži za hříšníky a třetího dne vstal z mrtvých, aby modláři, kteří se odvrátí od služby falešným božstvům ke službě Živému Bohu, mohli dojít odpuštění a být uschopněni ke každodenní poslušnosti zbožnosti čisté a neposkvrněné před Bohem a Otcem.

Čiňte pokání s námi.

Podpořte nás