Před pár dny mě do očí praštil nadpis, který hlásal: „Děsivá statistika: Druhou nejčastější příčinou smrti mladých Čechů je sebevražda“ (https://tinyurl.com/y6effjn9). Přiznám se, že mě zamrazilo.
Samozřejmě, po rozkliknutí se ukázalo, že míněni jsou Češi od 15 do 24 let věku.
U Čechů mladších 15 let je situace ještě horší: většina z nich umírá před narozením rukou vlastních rodičů a jimi najatých lékařů ve jménu „práva na volbu“…
…ale pojďme se teď zaměřit na ten tragický zástup nešťastníků, jejichž rodiče se rozhodli pro život – a kteří si přesto zvolili smrt.

Abychom si trochu ujasnili kontext… Když jsem vyrůstal, znovu a znovu jsem od své matky slyšel, že spáchá sebevraždu. Ne zrovna málokrát se mi stalo, že když jsem přišel domů a nikde ji nemohl najít, se sevřeným hrdlem jsem ji šel hledat do garáže, kde jsem čekal, že ji najdu oběšenou. Můj otec spáchal sebevraždu. O sebevraždě jsem kvůli šikaně a (ne)fungování mé rodiny přemýšlel opravdu často řádově od svých jedenácti let. A po mém vysvobození Pánem Ježíšem Kristem jsem řešil sebepoškozování, poruchy příjmu potravy a sebevražedné tendence s víc lidmi, než na kolik mi stačí paměť.
…jinými slovy, tohle téma je mi celkem blízké. Nepíšu zrovna z pozice nezúčastněného pozorovatele. Doufám, že jsem tím ušetřil čas citlivým dušičkám, které by se chtěly pohoršovat a vztekat, že cojávotomvím…

A poslední věc, kterou je třeba říct na úvod: Smrt lidí stvořených k Božímu obrazu je tragédie. Je něčím, co by nás rozhodně mělo vést k zármutku. Smrt je nepřítel. Kristus přišel, aby jednou provždy porazil smrt, „aby skrze smrt zahladil toho, kdo má vládu nad smrtí, totiž Ďábla, a osvobodil ty, kteří byli strachem ze smrti drženi po celý život v otroctví“ (Žd 2:14-15). „Kristus vstal z mrtvých, prvotina těch, kdo zemřeli. Když tedy přišla skrze člověka smrt, přišlo skrze člověka také vzkříšení mrtvých. Jako v Adamovi všichni umírají, tak také v Kristu budou všichni obživeni. Každý však ve svém pořadí: jako prvotina Kristus, potom při Jeho příchodu ti, kdo jsou Kristovi, potom bude konec, až Kristus odevzdá Království Bohu a Otci a zruší každou vládu, každou vrchnost i moc. Neboť On musí kralovat, dokud nepoloží všechny nepřátele pod Jeho nohy. Jako poslední nepřítel bude zahlazena smrt“ (1. Kor 15:20-26).
Hodnota člověka, truchlení, zármutek, bolest srdce, naděje, útěcha… všechny tyto koncepty mají smysl a obsah jen v křesťanském, biblickém světonázoru. Mají smysl jen v případě, že Kristus vstal z mrtvých jako Vítěz nad smrtí.
Jestli však Kristus nevstal, jsou jen bezcenným, bezvýznamným říháním náhodné mozkové chemie.

A teď k článku:

„U mladých lidí ve věku od 15 do 24 let je sebevražda dokonce druhou nejčastější příčinou úmrtí hned za úrazy, uvedli v úterý u příležitosti Světového dne prevence sebevražd zástupci ministerstva zdravotnictví.“
Přeložme si to. Největším zabijákem mladých jsou úrazy a sebevraždy. Lidé, kteří by měli být na tom nejnadějnějším místě svých životů, umírají při nehodách… a kvůli tomu, že usoudí, že nejlepší pro ně bude se zabít.
Přemýšlejme. Může to nějak souviset s tím, že tito lidé jsou další generací sekularizace?
Generací, která je konzistentnější s naturalistickými výchozími předpoklady toho, že naše životy jsou bezcenné kosmické omyly, tak jako všechno ostatní, a že nás nikdo neměl v plánu?
Generací, která žije ve „světle“ toho, že tenhle život je všechno co máš, tak do toho di naplno? A jestli tě jít do toho naplno nebere, nic lepšího už nečekej. Máš dvě možnosti. Buď do toho di ještě víc naplno, jeď rychlejc, dej si předtim brko, vohul muziku, co se může stát? …no, a nebo se na to na všechno vykašli. Prostě zavřeš voči, tma, končíš, už nic, díkyčau. Rozhodně se nebudeš nikomu zodpovídat z každého slova a skutku a myšlenky nebo tak něco.
…a komu nestačí tohle zoufalství, vždycky si může v rámci náležitě vycvičeného sebeklamu nakecat, že ti, kdo umřou „jsou na lepším místě, už je nic netrápí…“
Sebevražda se jeví jako celkem snadný a logický závěr.

Samozřejmě, ještě horší by bylo žít ve společnosti nefunkčních rodin, kde se každé druhé dítě rodí mimo manželství a kde každé druhé manželství končí rozvodem.
Ve společnosti, která zabíjí děti po desítkách tisíc a kde se lobuje za právo na sebevraždu…
Ve společnosti, která se třese před nespočtem smyšlených hrozeb, jako je přelidnění nebo globální oteplování, které nás tak jako tak všechny usmaží a utopí.
Ve společnosti, která konzumuje zvířata po tunách a zároveň má jasno v tom, že lidé nejsou nic než vyvinutější zvířata…
…to by samozřejmě taky mohlo mít opravdu negativní důsledky, no.

„‚Devadesát procent sebevražd je způsobeno přítomností nějaké psychické choroby,‘ řekl místopředseda Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Martin Anders.“
Jeden by možná měl až tendenci přemýšlet, jestli výše popsaná společnost není tak jakože ideálním semeništěm psychických chorob.
Nebo jestli pánové, kteří spadají do lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně vůbec berou v potaz zásadní realitu Evangelisty Jana – realitu duchovna.
Realitu Boha a andělů a démonů a duchovního charakteru našeho bytí. Realitu toho, že když lidé žijí v neusmířeném nepřátelství vůči svému Stvořiteli, který „dává všem život, dech i všechno“ (Sk 17:25), nebývají z toho zrovna dvakrát ve své kůži. Realitu toho, že ti, kdo nejsou v Kristu, jsou Satanovými otroky, plní jeho vůli (Ef 2:1-3) a milují smrt (Př 8:36).
Protože… i to by samozřejmě taky mohlo mít opravdu negativní důsledky, no.

„Odborníkům chybí přesná data o sebevražedných pokusech. ‚Udává se, že je to asi desetkrát až dvacetkrát vyšší počet než těch, kteří kvůli ní zemřou,‘ dodal. … Celkový počet zemřelých v ČR byl 111 443 lidí, z nichž 1395 spáchalo sebevraždu. … Ministerstvo zdravotnictví vypracovalo Národní akční plán prevence sebevražd pro roky 2020 až 2030, který je součástí velkého dokumentu Zdraví 2030.“
Tak si to spočítejme. Vezměme průměr mezi deseti a dvaceti, patnáct, a dostaneme se k 20925 pokusům o sebevraždu. Řádově jednadvacet tisíc lidí se u nás ročně pokusí zabít. A čtrnáct stovek se opravdu zabije. Je nejvyšší čas, aby přišel nějaký pěkný státní preventivní plán! Kdy asi přijde preventivní plán proti zabíjení nenarozených, kterých umírá o několik desítek tisíc ročně více?
A jak prosím jde dohromady tahle prevence se snahami o prosazení eutanázie? Eutanázie je vítězstvím svobody a sebeurčení, mladík s oprátkou na krku je děsivá tragédie? Takže… abych si ujasnil… jestli sebevražda, pak jedině se státním razítkem?

„Mezi mladými jde o druhou nejčastější příčinu smrti. ‚Mladí lidé mají menší míru životních zkušeností, roli hraje i zvýšená konzumace psychoaktivních látek a zvýšená impulzivita,‘ dodal Anders.“
Stručně řečeno… mladí se nejsou schopní vyrovnat se životem. A roli hraje i to, že berou drogy. A že jsou takzvaně „zvýšeně impulzivní“ – neboli nevychovaní a neschopní se ovládat. A tak se zabíjejí.
Pojďme si udělat stručnou exkurzi do knihy Přísloví:
„Bázeň před Hospodinem je pramenem života, aby se člověk vyhnul léčkám smrti“ (Př 14:27).
„Některá cesta připadá člověku správná, avšak nakonec je cestou smrti“ (Př 16:25).
„Přilož své srdce k naučení a své uši k řečem poznání. Neodpírej chlapci kázeň; když mu nabiješ holí, nezemře. Ty mu nabiješ holí a jeho duši vysvobodíš z podsvětí. “ (Př 23:12-14).
…jinými slovy, přičinlivá, milující, konzistentní výchova v bázni před Bohem je tím, co může zachránit mladé před smrtí. Nestačí „chtít“, nestačí „to myslet dobře“ – Bůh nám říká, jak připravovat a vychovávat naše děti – a jak je zachránit před smrtí.
Je to tragické, ale pro mnohé už je pozdě. A každý den přibývá těch, pro které je už pozdě. Je nejvyšší čas postavit se mezi naše děti a jejich záhubu. Je nejvyšší čas činit pokání a nedovolit našim dětem, aby se zničily tady i na věčnosti.

…ale, samozřejmě, je tu ještě jedna možnost.
Slovy Johna Lennona:

Představ si, že není nebe.
Je to snadné, když to zkusíš…
Žádné peklo pod námi,
nad námi jenom obloha.
Představ si všechny ty lidi,
jak žijí pro dnešní den…

Nad dívkou, která se předávkovaná dusí vlastními zvratky,
jenom obloha.
Nad manipulativním parchantem, který ji k tomu dohnal,
jenom obloha.
Nad dvojicí, která si lehá na koleje,
jenom obloha.
Jen si to představ.
Je to snadné, když to zkusíš…?

Podpořte nás