Nedávné příspěvky

Kritizuje Pán Ježíš Mojžíše?

Kritizuje Pán Ježíš Mojžíše?

Dolehly ke mně znepokojivé skazky, že po zapomenutých stezkách našich luhů a hájů se potuluje nemálo roztodivných bytostí, které na smrt vyděšeným pocestným našeptávají – a snad i v jádru svých zatemněných srdcí věří – že Pán Ježíš Kristus kritizoval svého služebníka Mojžíše. Především za úplňku je možné zaslechnout, jak z pochmurných smrčin a z opuštěných hřbitovů zaznívají skřeky jako „Maaaatooooouš 19!“ a „Slyšeliiii jste, ale jááá vááám říkááám,“ a zmučené volání „Ale to je Starýýý záááákoooon!“

A proto: Zazvoňte na poplach! Ženy ať se zamknou doma s dětmi, muži ať vezmou pochodně, vidle a sekery! A česnek a dubové kůly! Tohle starobylé zlo se musí vrátit do svých hrobů a rozpadnout se v prach! Už nikdy nesmí sužovat naši zem!

číst více
Potřebujeme víc nenávisti, hněvu a pohrdání

Potřebujeme víc nenávisti, hněvu a pohrdání

„…pastore, pastore, já už opravdu nevím, co mám dělat,“ zavzlykala paní Eliška zoufale. Její tvář, jinak tak milá a pokorná, byla teď celá opuchlá. Těžko se dalo říct, jestli víc z toho, jak teď přes hodinu plakala, když pastorovi líčila, jaká zvěrstva se u nich doma dějí, nebo z toho, jak ji včera manžel zbil, než odešel za svou milenkou.
„No, myslím,“ začal pomalu odpovídat postarší muž s rostoucím bříškem, který seděl v křesle naproti ní a povzbudivě se teď na ni usmál, „že bychom mohli začít tím, že se za vašeho manžela pomodlíme…“
Eliška pomaličku přikývla a utřela si slzy promáčeným kapesníčkem.
„Budeme se modlit, aby Pán toho hanebného parchanta zabil.“

Jedním z velkých problémů dnešní církve je, že naše srdce jsou nedostatečně plná nenávisti, hněvu a pohrdání.

…a já mám takové nějaké tušení, že poslední dvě věty si zaslouží trochu vysvětlit.

číst více
Rok 2020 byl rokem apokalypsy

Rok 2020 byl rokem apokalypsy

A. D. 2020 nebyl snadný rok. Asi pro všechny z nás představoval řadu výzev, ale slova Římanům 8:28 pořád stojí: „Těm, kteří milují Boha, všechny věci spolu působí k dobrému.“
A tak byl rok 2020 rozhodně v mnohém velmi dobrým rokem. Byl totiž rokem apokalypsy.

A to apokalypsy v biblickém slova smyslu. „Apokalypsa“ totiž znamená „odkrytí“ či „odhalení“. Takže, co nám rok 2020 z Boží milosti odhalil? V čem byl k dobrému Božímu lidu? Co nám ukázal?

číst více
Prej bysme jakože neměli slavit Vánoce…

Prej bysme jakože neměli slavit Vánoce…

Jak ví každý, kdo alespoň stručně studoval historii Kdovíků, mnozí z těch, kdo si sebou vozí několik valníků námitek proti slavení Vánoc, to dělají, protože z nějakého důvodu mají srdce o dvě velikosti menší.

Není to tak ale nutně vždycky. Jsou i tací, kteří s dobrými úmysly řeknou, že Vánoce nejsou v Písmu, a proto bychom je neměli slavit. Rozhodně záslužná snaha – a jeden by měl tendenci se zeptat, jestli tito horliví biblisté slaví Silvestra a Nový rok. Jestli slaví První máj nebo Den české státnosti nebo sedmnáctý listopad nebo Den matek. Jinými slovy, jestli se drží liturgického kalendáře pohanů a sekularistů.
Otázkou nikdy není, jestli něco bude určovat a dělit náš čas, ale co to bude.

číst více

Nejnovější příspěvek

Moudrost není „duchovní“

Moudrost není „duchovní“

„Počátek poznání je bázeň před Hospodinem, moudrostí a kázní pohrdají hlupáci“ (Př 1:7).
„Dej moudrému a ještě zmoudří, pouč spravedlivého a přibude mu bystrosti. Počátek moudrosti je bázeň před Hospodinem, poznání Svatého je rozumnost“ (Př 9:9-10).
„Počátek moudrosti je bázeň před Hospodinem; je to velmi rozumné od všech, kdo tak činí“ (Ž 111:10).

I ti méně všímaví z nás, pokud se na chvíli zamyslí, budou mít na základě těchto veršů takový… řekněme… naléhavý pocit, že moudrost je něco dobrého. Něco, o co je náležité usilovat.
A přece, právě verše jako jsou tyto, bolestně ukazují, že jsme zapomněli, co znamená přemýšlet jako křesťané. Naší tendencí totiž je vztahovat výše zmiňované pasáže a jejich bratříčky a sestřičky na „duchovní věci“, bezpečně oddělené od zbytku života. Ruce, roušky, rozestupy, všechno.

Když se ale podíváme na moudrého muže, kterého pro nás popisuje Písmo v 1. Královské 5:9-14, čteme něco dost jiného:

„Bůh dal Šalomounovi moudrost, přemnoho rozumnosti a rozum tak nezměrný jako písek na mořském břehu. Šalomounova moudrost byla větší nežli moudrost všech synů východu, nad všechnu moudrost Egypta. Byl moudřejší nežli všichni lidé, nežli Étan Ezrachejský a Héman, Kalkol a Darda, syn Machólův, a proslavil se mezi všemi okolními národy. Vyslovil tři tisíce přísloví a bylo jeho písní tisíc a pět. Hovořil o stromech, od cedru, který je na Libanonu, až po yzop, který roste na zdi, hovořil o zvířatech, ptácích, plazech a rybách. A přicházeli ze všech národů, aby poslouchali Šalomounovu moudrost, od všech králů země, kteří uslyšeli o jeho moudrosti.“

Už z tohoto popisuje je – mimo jiné – jasné, že:
1) Šalomounova moudrost zahrnovala a přesahovala moudrost synů východu a Egypta – to znamená, že zahrnovala, mimo jiné, architekturu (pyramidy), lékařství a anatomii (Gen 50:2) a astronomii (Mt 2:9).

2) Šalomounova přísloví jakožto vyjádření jeho moudrosti se týkají, mimo jiné, podnikání a řemesel (Př 22:29), politiky (Př 14:34), ekonomie (Př 20:10, 23), soudnictví (Př 8:16), sexuality (Př 5:19), ochrany zvířat (Př 12:10), bankovnictví (Př 28:8)…

3) Šalomounova moudrost se projevovala tím, že psal písně (neboli věnoval se výtvarnému umění) a knihy (Př 1:1).

4) Šalomoun zároveň hovořil o stromech a dalších rostlinách (botanika), zvířatech (zoologie), ptácích (ornitologie), plazech (herpetologie, ač podle jiných překladů by mohla být řeč i o entomologii) a rybách (ichtyologie).

5) Samozřejmě, Šalomoun nezapomíná ani na „duchovní reality“ a ve své moudrosti například charakterizuje spásnou víru tak, že „Kdo se žene za spravedlností a milosrdenstvím, nalezne život, spravedlnost a slávu“ (Př 21:21), ale „Kdo odvrací své ucho od slyšení zákona, i jeho modlitba je ohavností“ (Př 28:9).

„…a přicházeli ze všech národů, aby poslouchali Šalomounovu moudrost, od všech králů země, kteří uslyšeli o jeho moudrosti.“

Jinými slovy, bázeň před Hospodinem je počátkem moudrosti, která sahá daleko za hranice nedělky a kazatelových zamyšleníček. Biblickou moudrost nelze spoutat a uvěznit, nelze jí říct: „Pocaď můžeš, ale dál už ne.“ Mnozí konzervativní křesťané se stahují z interakce se světem, aby se náhodou neušpinili, a zavírají se do svého ghetta – ale moudrost se tam odmítá nechat zavřít s nimi.

Naopak, Písmo nám říká, že skutečná biblická Moudrost stojí u bran města – tedy v samém středu a dějišti kultury – a volá k lidským synům, aby je vyučovala Boží pravdě (Př 8). A to, co nabízí, je něco mnohem většího a rozsáhlejšího než jen „duchovní pohled na duchovní pravdy“ – je to duchovní pohled na všechny věci.

Biblická Moudrost u bran hovoří o politických filozofiích (v. 15), o legislativě a ekonomii (v. 16, 18, 20-21), vyučuje o původu vesmíru a významu každého faktu v něm (v. 22-31). A, samozřejmě, hovoří o všem, co naučila Šalomouna.

Jinými slovy, když nás Písmo volá k moudrosti, nevolá nás k tomu, abychom si zastrkali košili do gatí, vznášeli se patnáct centimetrů nad zemí a trousili ze sebe oduševnělé sentimentální řečičky.
Volá nás k poslušnému poznávání všech oblastí všeho stvořeného i nestvořeného, k chování se podle těchto poznatků a k tomu, abychom těmto poznatkům vyučovali celý svět, ať už o to stojí nebo ne.

A, samozřejmě, jak je zjevné z Přísloví 8 či z Pavlových epištol, těžištěm a pointou veškeré moudrosti je Pán Ježíš Kristus:
„Židé žádají znamení a Řekové hledají moudrost, my však hlásáme Krista ukřižovaného: Židům pohoršení, pohanům bláznovství, ale těm, kteří jsou povoláni, Židům i Řekům, Krista – Boží moc a Boží moudrost“ (1. Kor 1:22-24).
A proto vyučovat svět moudrosti znamená vyučovat nejprve sami sebe – a pak samozřejmě všechny ostatní – dívat se na každý jeden fakt v poslušnosti vůči ukřižovanému a vzkříšenému Kristu a vůči Jeho Slovu; znamená to chápat každý jeden fakt jako fakt, který má svůj smysl a význam v Kristu a který ukazuje na Krista (Ř 11:36; Ko 1:18).

…a je dost možné, že i tyto principy nám bolestně ukazují, že jsme zapomněli, co znamená přemýšlet jako křesťané. Ale ještě není pozdě činit pokání. Není pozdě vyznat své ignorantství jako hřích a začít se učit.

Biblická moudrost není něčím volitelným. Moudrostí a kázní pohrdají hlupáci.
Čiňte pokání s námi.

Podpořte nás